EXKLUZIVNĚ: Sázení na outsidery: Proč na turnajích ATP Masters 1000 sázet na outsidera?

29.01.2024 12:00

Přinášíme vám exkluzivní překlad odborného článku z archivu edukativích článků dostupných na webu sázkové kanceláře pro profesionální sázkaře Pinnacle.

 

Ve svém prvním článku pro Pinnacle jsem v rámci mužského tenisu analyzoval výkonnost outsiderů srovnáním jejich výkonů na Grand Slamech s jinými ATP turnaji.

Došel jsem k závěru, že sázení na outsidery byla katastrofa. Mohli jsme si všimnout, že předsudek vůči favoritovi – outsiderovi byl na Grand Slamech mnohem výraznější než na jiných turnajích.

Některé důvody, ke kterým jsme dospěli, byly: nižší poptávka sázkařů po outsiderech na Grand Slamech než na jiných turnajích; špatně vyhodnocený dopad možných pěti setů; sázkové kanceláře se kvůli zvýšenému riziku vyhýbají dlouhodobým sázkám.

V tomto článku jsem provedl stejnou analýzu pro utkání ATP Masters 1000.

 

Sázení na outsidery: Analýza a výsledky

Abych mohl tuto analýzu provést, shromáždil jsem závěrečné kurzy Pinnaclu ze všech utkání hlavních turnajů hraných od roku 2010 do konce roku 2022. Data z roku 2023 zde zahrnuta nejsou. 

Po pročištění dat (kvůli nesprávným nebo chybějícím kurzům) a odečtení skrečovaných utkání a zápasů, kdy jeden ze soupeřů odstoupil, jsem získal celkem 32 419 zápasů z Masters 1000, ATP 250, ATP 500 a Grand Slamů.

Jakmile jsem měl data k dispozici, uspořádal jsem na svém twitterovém účtu anketu, v níž jsem se ptal: „Ve kterém typu turnajů se podle vás daří více outsiderům (= hůře favoritům)?“

 

 

Většina zúčastněných (58,8 %) zvolila možnost „ATP 250“. Také si všimněte, že čím důležitější turnaj je, tím méně hlasů se přiklání k tomu, že outsideři podávají lepší výsledky. 

Zdůvodnění takových odpovědí je snadné – je logické předpokládat, že turnaje ATP 250 by měly být těmi, kde si outsideři povedou lépe. Motivace a touha bojovat na takovém turnaji může být u těch nejlepších hráčů (= favoritů) v porovnání s Grand Slamy nižší. Na nich je naopak motivace hráčů zpravidla největší.

Nicméně 58,8 % účastníků, kteří hlasovali pro ATP 250 se ve skutečnosti zmýlili, a pouze 16 % respondentů odpovědělo správně. Zde jsou skutečné výsledky:

 

 

Díky těmto datům vidíme, že outsideři si vedou nejlépe na turnajích kategorie Masters 1000. Vzorek je dostatečně velký na to, abychom mohli porovnat jednotlivé výnosy bez jakýchkoliv statistických omezení. Pokud byste slepě sázeli na všechny outsidery v každém zápase Masters 1000 po dobu zkoumaných 13 sezon, váš negativní YIELD by byl pouhých 1,2 %. Když vezmeme v potaz následující, jde o překvapivý výsledek:

• celkový YIELD v případě, že byste sázeli na všechny outsidery na všech turnajích, je -6,1 %, což je téměř o 5 procent horší výsledek 
• turnaje Masters 1000 jsou druhou nejdůležitější kategorií turnajů po Grand Slamech, takže motivace hráčů je obvykle velmi vysoká 
• předsudek vůči favoritovi – outsiderovi

Předsudek vůči favoritovi – outsiderovi ve sportovním sázení je tendence podceňovat favority a přeceňovat outsidery.

 

Vyšší kurzy mají v průměru také vyšší marži. 

 

V průměru mají vyšší kurzy také vyšší marži a naopak. Navíc od určitých úrovní platí, že čím vyšší kurz, tím vyšší marže. To znamená, že pro sázkaře je pravděpodobnost výhry při sázení na outsidera nižší, protože vyšší marže sázkové kanceláře znamená nižší očekávaný výnos.

Můžeme si všimnout, že průměrné kurzy na outsidera v turnajích Masters 1000 (4.40) jsou prakticky identické s kurzy pro ATP 500 (4.38). Nicméně rozdíl v YIELDU je 3.7 % (-4,9 % vs. -1,2 %). 

Ještě pozoruhodnější je srovnání s turnaji ATP 250, jelikož průměrné kurzy na outsidery jsou jen 3.56. Nicméně YIELD je o 3.6 % nižší (-4,8 % vs -1,2 %). Proč tomu tak je, když by to mělo být naopak? Podle předsudku favorit – outsider platí, že čím vyšší je kurz, tím vyšší je negativní YIELD. Průměrný kurz na outsidery na turnajích Masters 1000 je ale výrazně vyšší než u turnajů ATP 250 a YIELD je o poznání lepší.

Zdá se, že předsudek favorit – outsider zde neplatí. A důvodem není to, že je vzorek příliš malý – máme 14 122 ATP zápasů a 6 694 zápasů z Masters 1000, což je dostatečné množství na to, abychom vyloučili jakékoliv problémy týkající se vzorku.  

Vezměme v potaz také to, že na těchto turnajích se hraje jak na tvrdém povrchu, tak i antuce, takže nemůžeme tvrdit ani to, že důvod souvisí s typem povrchu.

 

Proč se outsiderům na turnajích Masters 1000 daří?

Nyní je tedy čas pokusit se vysvětlit výborné výkony outsiderů (a slabé výkony favoritů) na turnajích Masters 1000. 

Podle mého názoru je nejpravděpodobnějším vysvětlením fakt, že tenisoví sázkaři přeceňují „faktor motivace“. Domnívají se, že, motivace hráče, úzce souvisí s jeho výsledky. To se odráží v tom, že trh snižuje kurzy na favority, a zároveň zvyšuje kurzy na outsidery, a to až do úrovně, kdy v průměru kurzy na favorita zcela ztrácejí hodnotu. 

Celková výnosnost favoritů na turnajích Masters 1000 je -2,8 %, na ATP 250 -2,1 %, na ATP 500 -2,0 % a na Grand Slamech +0,1 %.  

Sázením pouze na outsidery na Masters samozřejmě z dlouhodobého hlediska nevyhrajete. Pokud ale vezmeme v úvahu, jak těžké obecně je při sázení na outsidery vyhrávat, tak se zdá, že turnaje Masters 1000 jsou rozhodně tou nejlepší možností, jak toho dosáhnout.

Někteří z vás možná namítnou, že na Grand Slamech, kde je motivace nejvyšší, se to nestává. Ve skutečnosti je to vlastně naopak, protože favorité si vedou mnohem lépe než outsideři, jejichž výkony jsou často katastrofální. Nicméně bychom také měli zvážit faktor pěti setů, který toto porovnání kompletně podkopává.

Z výsledků vyplývá, že turnaje Masters 1000 jsou pro outsidery nejlepší. Sázíte-li v tenise na outsidery a této svojí strategie se držíte dlouhá léta, pravděpodobně jste dosáhli nejlepších výsledků právě na těchto turnajích.

O důvodech těchto podivných statistik lze debatovat, ale dle mého názoru mají sázkaři tendenci přeceňovat šance favoritů a podceňovat šance outsiderů..

 

Další zajímavé články od stejného autora