EXKLUZIVNĚ: Cenová elasticita poptávky a favourite-longshot bias

20.06.2024 21:00

Přinášíme vám exkluzivní překlad odborného článku od Luka Pettyho. Luke vystudoval ekonomii na The University of Exeter a následně se vydal na dráhu, která spojuje dva jeho největší zájmy – psaní a sportovní sázení. Přestože se velmi zajímá o fotbal, je otevřený prozkoumání jakéhokoli sportu, ve kterém by se mohla objevit hodnota. Zvláště rád analyzuje trhy z různých úhlů pohledu a snaží se najít výhodu nad bookmakery. 

 

• Co je cenová elasticita poptávky?
• Sázení a aerolinky

 

Co je cenová elasticita poptávky?

Cenová elasticita poptávky měří změnu spotřeby produktu v závislosti na změně ceny. Čím je poptávka pružnější, tím větší je při změně ceny změna poptávaného množství produktu.

Například u produktu s elastickou poptávkou jako je třeba chleba, by zvýšení ceny znamenalo prudký prudký pokles nakupovaného množství produktu. U produktu s neelastickou poptávkou (jako běžný příklad se uvádí benzín), by podobný nárůst ceny způsobil mnohem menší pokles poptávaného množství zboží. 

Na intuitivní úrovni to dává smysl, ale co by tento koncept mohl mít společného se sázením? 

 

Cenová diskriminace: Favorité, longshoti a aerolinky

Tendence favourite-longshot bias (podhodnocování favoritů a nadhodnocování longshotů, tedy outsiderů) je ve světě kurzového sázení velmi diskutovaným tématem. Bylo zjištěno, že většina marže je v kurzech na longshoty. 

Bylo vyvozeno, že tento jev je částečně způsoben větším množstvím rekreačních sázkařů, kteří sází na outsidery bez ohledu na kurz. Sázkaři citliví na výši kurzu naopak mají tendenci vyhledávat hodnotu u favoritů.

Toto chování se vysvětluje elasticitou poptávky.

Podobný obchodní model se dvěma různými skupinami zákazníků lze nalézt v leteckém průmyslu. Aerolinky se snaží maximalizovat zisk prodejem letenek za různé ceny svým primárním skupinám zákazníků.

Rekreační cestující jsou velmi citliví na cenu. Pokud jsou letenky příliš drahé, vyberou si jiný termín, jinou destinaci, jinou společnost nebo zkrátka nepoletí vůbec. Pro tuto skupinu zákazníků jsou letenky velmi elastickým produktem. 

Druhá hlavní skupina zákazníků aerolinek se chová naprosto odlišně. Obchodní cestující obvykle preferují časovou úsporu před optimalizací ceny letu. Bookují si letenky na poslední chvíli a na pevně stanovenou dobu (události, konference atd.) a preferují vhodnou dobu bez ohledu na náklady. To je příklad velmi neelastické poptávky. Změna ceny letu pravděpodobně nezmění chování těchto zákazníků.

Aby aerolinky maximalizovaly příjmy z obou skupin zákazníků, přišly s povedeným řešením. Cenu letu snižují dle toho, jak moc dopředu si letenku zakoupíte. Zákazníci s nejvyšší křivkou elastičnosti si letenky koupí brzy, protože mohou být v datech odletu flexibilní.

S tím, jak se prodávají místa a blíží se datum odletu, zvedají aerolinky cenu. Obchodní cestující, kteří si bookují lety na poslední chvíli, platí vyšší cenu za možnost vybrat si ideální čas a datum v krátkém termínu. Křivka jejich poptávky není elastická, takže není pravděpodobné, že by cena letu změnila jejich chování. 

Aerolinky v podstatě půlí svůj trh vedví. Trh A jsou rekreační cestovatelé a trh B jsou obchodní cestující.

 

 

Je možné, že v případě favourite-longshot bias se sázkové kanceláře chovají podobně.

V tomto případě by Trh A (rekreační cestující z příkladu o aerolinkách) představoval sázkaře více orientované na hodnotu. Stejně jako rekreační cestující jsou tito sázkaři velmi citliví na cenu. Budou sázet ty nejvyšší dostupné kurzy bez ohledu na sázkovou kancelář, a pokud v nabídce nenajdou žádnou hodnotu, raději si nevsadí vůbec. 

Trh B (obchodní cestující) jsou rekreační sázkaři mnohem méně citliví na cenu. Budou sázet tam, kde je to pro ně nejpohodlnější, a pravděpodobně budou ovlivňováni faktory jako je snadné používání webové stránky sázkové kanceláře a svou sázku zpravidla podají bez ohledu na kurzovou nabídku jinde. 

Pro takové zákazníky jsou sázkové kanceláře mezi sebou zaměnitelné, dokonce ještě mnohem více, než jsou aerolinky zaměnitelné pro rekreační cestují (protože aerolinky se pravděpodobně mnohem více liší v nabídce svých služeb).  

Jestliže chce sázková kancelář maximalizovat svůj výnos, leží před ní prakticky stejný úkol jako před aerolinkami. Sázková kancelář chce, aby oba segmenty trhu, pokud možno, sázely. Stejně jako Trh B dotuje letenky Trhu A, je možné, že rekreační sázkaři financují nižší marži pro cenově citlivější zákazníky.

Když se na trhu vyskytuje favourite-longshot bias, je možné, že jeho existence je způsobena nabídkou kurzů podobným způsobem, jako aerolinky maximalizují příjmy z prodeje letenek.

Jestliže sázková kancelář skutečně stanovuje cenu tímto způsobem, naznačuje to, že rekreační sázkaři budou obecně upřednostňovat outsidera bez ohledu na kurz, zatímco kurz na favorita je nabízen s nižší marží, aby přilákal sázkaře vyhledávající hodnotu.

 

Neomezená dodávka informací: Proč sázkové kanceláře limitují zákazníky 

Jeden z klíčových rozdílů mezi produkty nabízenými aerolinkami a sázkovými kanceláři je, že dodávka aerolinek je fixní. Mohou prodat pouze tolik letenek, kolik je v letadle sedadel. Sázkové kanceláře naproti tomu mohou nabízet neomezenou nabídku. Dokud je na trhu poptávka, mohou přijmout tolik sázet, kolik jen chtějí.

Stejně tak platí, že sázkaři, kteří jsou nejcitlivější na cenu, vsadí pouze tehdy, když očekávají zisk na úkor sázkové kanceláře. 

Aby aerolinky naplnily sedadla, mohou na některých z pasažérů citlivých na cenu prodělat. Koneckonců, alespoň nějaký příjem je stále lepší než ztráta z prázdného sedadla. Pro sázkovou kancelář platí, že pokud zákazníci Trhu B dokážou určit cenu do takové míry, že budou konzistentně dosahovat zisku, ať už prostřednictvím arbitráže (surebetting) či sázek s hodnotou (valuebetting), bude mít sázková kancelář od zákazníka ztrátu, a to bez jakéhokoliv přínosu pro ni samotnou. 

Sázkový trh by stále fungoval díky účasti na cenu méně citlivých zákazníků (rekreačních sázkařů) bez ohledu na to, zda se ho účastní i nejbystřejší zákazníci (ziskoví sázkaři). Narozdíl od toho všechna ztrátová sedadla stále přispívají ke snížení nákladů vynaložených na let. Určitě tedy alespoň při porovnání s prázdnými sedadly.  

Právě proto sázkové kanceláře obecně limitují či úplně blokují ty nejlepší sázkaře s elastickou křivkou poptávky. Ti totiž představují čistou ztrátu, a protože sázková kancelář dokáže jednoduše rozlišovat mezi zákazníky Trhu A a Trhu B, je jednodušší omezit zákazníky z Trhu B, kteří ohrožují její zisk. Z pohledu sázkové kanceláře totiž nic nepřinášejí. 

Pinnacle nicméně tyto sázkaře neomezuje ani neblokuje. Pro Pinnacle jsou informace získané ze sázek klientů citlivých na kurzy platbou samy o sobě. Umožňují totiž efektivnější stanovení linie. 

To následně umožňuje přesnější stanovení kurzů, což vede k dosažení vyšších příjmů od zákazníků z Trhu A. To také znamená, že Pinnacle může maximalizovat své zisky od méně kvalifikovaných sázkařů z Trhu B. Vzhledem k tomu, že Pinnacle je pro takové sázkaře jednou z mála možností a perfektní náhrada prakticky neexistuje, může z tohoto segmentu trhu získat velké objemy. 

 

Volatilita: Proč by dobří sázkaři měli preferovat nižší kurzy? 

Jednou z otázek, na kterou ještě nemáme odpověď, je: proč by dobří sázkaři z Trhu B preferovali nižší kurzy před kurzy na longshoty? 

Jednou z možností je, že zvýšená volatilita způsobená sázením na tak nepravděpodobné události výrazně znesnadňuje měření úspěšnosti. U událostí, ke kterým dochází častěji, je mnohem snazší získat dostatečně velký vzorek pro posouzení dlouhodobé profitability. 

Stejně tak se sázková kancelář může obávat špatně nacenit longshot, protože potenciální cena za takovou chybu by mohla být velmi vysoká. Je-li tento předpoklad správný, pak to nemusí být tím, že by lepší sázkaři preferovali favority, ale zkrátka jsou konzervativním stanovením kurzu sázkové kanceláře hnáni k pravděpodobnější možnosti. 

Dalším možným faktorem, který k tomu přispívá, může být i to, že sázkaři z Trhu A si zkrátka užívají vzrušení ze sázek s vysokými kurzy. Vzhledem k tomu, že tito sázkaři sází primárně pro zábavu a nikoliv pro ziskovost (jakkoliv diskutabilní je, zda jsou si toho sami vědomi), dává tato teorie určitý smysl. 

Koneckonců, proměnit 100 euro na 1 000 euro zní mnohem zábavněji, než proměnit 100 euro na 110. Tedy alespoň čistě z pohledu zábavy. 

 

Zdroj: Obrázky použity z původního článku dostupného na webu pinnacle.com.

 

Další zajímavé články od stejného autora